ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO ZKOUŠKY JEZEVČÍKŮ A TERIÉRŮ, HONIČŮ A BARVÁŘŮ
6. 10. 2014
V poslední části bych čtenáře Myslivosti seznámil se změnami zkušebních řádů u jezevčíků a teriérů a honičů, ale také u barvářů, u nichž jsou změny minimální. Kdyby snad někoho zajímalo, kolik psů jsem na zkouškách předvedl, tak teriéra vůbec žádného, jezevčíka jsem předvedl pouze jednoho, kterého však před tím úspěšně vycvičila moje dcera, ale na zkouškách lovecké upotřebitelnosti s ním sama nikdy nedokázala uspět. Ani kdovíjaké počty honičů nemám předvedené, jedná se pouze o tři bassety na ZV a po jednom bassetovi na BZ a BZH, nicméně aktivně jsem se podílel na výcviku všech jezevčíků a bassetů mojí manželky a troufnu si tvrdit, že dobrou práci jezevčíka, teriéra nebo honiče poznám a vypíchnou rozdíly mezi starými a novými zkušebními řády dokáži.
Jezevčíci a teriéři
Nechci se neopakovat, a proto velice krátce uvádím, že zkušební řády pro jezevčíky a teriéry obsahují ZV, PZ, LZ, ZVVZ, BZ, VP, VZ, ZN, IZN. Byly stejně jako u všech ostatních zkušebních řádů zrušené limitní disciplíny, a aby pes při zkouškách mohl získat loveckou upotřebitelnost, musí obstát alespoň ve III. ceně, pochopitelně s výjimkou norování, kde je pes hodnocen pouze obstál – neobstál s tím, že výsledek se vždy zapíše do průkazu původu. Je třeba si uvědomit jednu velice zásadní věc, i když pes obdrží z každé disciplíny známku 1, nemusí na zkouškách obstát. Aby pes obstál, musí při celkovém součtu získat i minimální počet bodů stanovených pro III. cenu. To je úplně stejné jako je to u ohařů nebo jiných plemen a vždy tomu tak bylo (v několika posledních ZŘ).
Nově byly do zkušebních řádů zavedeny dva druhy dalších zkoušek. Jednak nová zkouška k vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře pro psy do 55 cm, jednak nově je zavedena individuální zkouška z norování, která není podmíněna předchozím splněním zkoušky z bezkontaktního norování.
Další novinkou, resp. návratem k původnímu způsobu posuzování, je to, že na barvářských zkouškách již není nahánění. To znamená, že ohaři a ostatní plemena, zejména s kohoutkovou výškou 55 cm a vyšší mohou tyto zkoušky bez problémů absolvovat a získat při nich upotřebitelnost k dosledu spárkaté zvěře. Zkoušky budou tedy až na malé výjimky prováděny na řemeni a tak vůdci nemusí mít strach, že se jim pes při nahánění zatoulá (o tom, jak místopředsedkyně našeho OMSu našla svého psa až druhý den po zkouškách zavřeného kdesi v chlívku, jsem už někde psal).
V souvislosti s informacemi o zkušebních řádech jezevčíků a teriérů a zkušebních řádech honičů bych chtěl vyzdvihnout práci všech, kteří se na přípravě zkušebních řádů více jak tři roky aktivně podíleli. Jde zejména o představitele chovatelských klubů, kteří pod vedení člena KK Jana Kesnera našli cestu ke společnému stolu a řadu mnohdy rozdílných disciplín dokázali popsat a ohodnotit jednotně. Lze říci, že zkušební řády pro jezevčíky a teriéry, pro honiče a pro retrievery a lovecké slídiče jsou nyní vzájemně velmi podobné a pokud se nemýlím je mezi nimi asi celkem 5 nepodstatných rozdílů. I to nám konce konců umožňuje zachovat dělení na rozhodčí pro ohaře a pro ostatní plemena.
Jsem rád, že kynologická veřejnost velmi uvítala změnu v bezkontaktním norování, kdy rychlost je psu měřena od prvního po třetí kotel, a pes není na disciplínu rychlost odebírán od třetího kotle a nucen k opětovnému vsouknutí do nory. Tato změna je jednoznačně ku prospěchu psů. Nově je však pes vpuštěn do nory 1m od vsuku (bylo 0,5m), vynechává se 2. kotel a doléhání u 1. a 3. kotle je obojí vždy 1,5 minuty. Rozhodčí je však oprávněn u psa, který bere za přepážku a hrozí jeho zranění, tento čas zkrátit. Vůdce po celou dobu zkoušky stojí na místě vypuštění.
Ku prospěchu psů je i zavedení nové zkoušky nazvané „Individuální zkouška z norování“. V průběhu zpracovávání zkušebních řádů a následném zapracovávání došlých připomínek byla u této zkoušky hojně diskutována otázka, zda ji umožnit všem psům nebo pouze těm, kteří již mají za sebou norování nováčků a prokázali vlohy k práci pod zemí. Zvítězil názor, a já osobně se k němu také kloním, umožnit individuální zkoušku z norování i bez předchozí zkoušky nováčků v bezkontaktním norování. Existuje řada psů, kteří norují v přírodě, a do umělé nory na zkouškách je vůdce prostě nedostane. Vzpomínám si na našeho jezevčíka Erny ERS, se kterým manželka přijela vůbec poprvé na nácvik, a hned napoprvé udělal noru za 13 vteřin. Pan normistr jí tenkrát rovnou nechal vyplnit přihlášku na zkoušky a řekl, aby s Ernym přijela až přímo na zkoušky. Tenkrát (jednalo se myslím o první verzi bezkontaktního norování) bylo možno pustit psa do nory na dvě kola a Erny se v noře v prvním kole při měření rychlosti nějak zasekl a na její konec se dostal až za 19 vteřin. Jelikož tehdejší vítěz měl čas pouze o 2 vteřiny lepší, přesvědčili všichni manželku, aby Ernyho ještě jednou do nory pustila (13 vteřin je přeci o hodně lepší čas než 17 vteřin). Erny vsoukl do nory a u prvního kotle začal hlasitě doléhat. Asi po 20 až 30 vteřinách však hlásit přestal, z nory vycouval, vrhl se na kotel svrchu a začal otevírat zajištění na víku kotle. Od toho okamžiku ho již manželka do umělé nory nedostala a byla ráda za 19 vteřin z prvního kola. Proto si myslím, že chytrého psa bezkontaktní norování brzo přestane bavit a lze jej přetrénovat. Takový pes však může být skvělým pomocníkem při norování v přírodě a podmínka předchozího úspěšného bezkontaktního norování by jej zbytečně svazovala.
Zkouška ZVVZ - zkoušky k vyhledávání, vyhánění a nadhánění spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm (ZVVZ) – kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro vyhledávání živé spárkaté zvěře. Obsahuje disciplíny vyhánění zvěře z houštin, chování po výstřelu, poslušnost, vodění na řemeni a chování na stanovišti. Tato zkouška tedy neobsahuje žádné dosledové práce a je určena pro pejsky, kteří budou úspěšně pracovat na naháňkách na černou zvěř.
Naopak byly vypuštěny ze zkušebního řádu pro jezevčíky a teriéry honičské zkoušky pro teriéry a jezevčíky. To však neznamená, že by je nemohli jezevčíci a teriéři absolvovat. Mohou, ale zásadně podle zkušebního řádu pro honiče. Zde se uplatní pravidlo ze všeobecné části, teprve nejsou-li pro danou skupinu plemen zkoušky z výkonu loveckých psů zkušebním řádem určeny, může se účastnit zkoušek z výkonu loveckých psů určených pro podobnou skupinu plemen. Skupina FCI č. V. se posuzuje podle zkušebního řádu pro jezevčíky a teriéry.
I když jsou u některých disciplín poznámky „beze změn“ neznamená to, že nedošlo k určitému formulačnímu zpřesnění nebo, že byl text převzat zcela doslovně z předchozích řádů – této poznámce je nutno rozumět tak, že podstata disciplíny zůstala zachována s předchozím zkušebním řádem. Vypichovat dílčí formulační změny by bylo nad rozsah tohoto článku a vůdci a rozhodčí si je musí nastudovat a zažít sami.
Disciplíny:
Poslušnost nově Poslušnost a ovladatelnost
Slouží k prokázání poslušnosti, ovladatelnosti a spolupráce psa s vůdcem. Rozhodčími je posuzována během celých zkoušek. Pes se může vzdálit z vlivu svého vůdce na dobu nejvýše 30 minut. Je-li pes právě v kontaktu se stopou zvěře nebo v pohybu za zvěří a sleduje ji, ať už hlasitě nebo němě, může se vrátit po tomto limitu. V takovém případě je mu snížena známka z poslušnosti a je hodnocen nejlépe známkou 2. Musí včas nastoupit další disciplínu, jinak je vyloučen.
Vodění na řemeni nově Vodění psa
Vůdce má možnost na všech zkouškách předvést vodění psa na řemeni nebo volně. Rozhodčí známkují psa podle předvedeného výkonu, volně vedený pes je zvýhodněn koeficientem.
Odložení
V předchozích zkušebních řádech byl pes odložený upoutaný na plně rozvinutém řemeni nebo odložený s jemu známým předmětem hodnocen nejlépe známkou 3. Nyní jsou jednoznačně popsány chyby, které snižují známku, avšak rozdílnost provedení (volně nebo na řemeni) je rozlišena bodovým koeficientem (pochopitelně ve prospěch volného odložení).
Stopa vůdce zůstává beze změn.
Nos zůstává beze změn.
Slídění
Časový limit byl zkrácen z původních 20 minut na nynějších 15, což je dostatečné k prokázání kvalit psa. Jednoznačně je stanoveno, že slídění se provádí zásadně proti větru, maximálně s mírným bočním větrem. Pes má radostně, energicky a soustavně prohledávat terén v určeném prostoru s evidentní snahou nalézt živou zvěř nebo její stopu. Má pracovat v přehledném terénu do vzdálenosti účinnosti brokového výstřelu. Zkušební řád obsahuje taxaci chyb a jím odpovídajícího hodnocení psa.
Stopa živé zvěře
Došlo ke zkrácení vzdálenosti, po kterou měl pes sledovat stopu a to do vzdálenosti nejméně 150 kroků (v původním řádu bylo 200 kroků), aby dostal 4, do 1/3 vzdálenosti známka 2, více jak dvakrát nasazen a sleduje – li stopu alespoň do 1/3, známka 1.
Hlasitost
Při zkoušení této disciplíny může zkoušený pes prokázat hlasitost na čerstvé stopě živé zvěře, nebo pokud v časovém limitu určeném pro disciplínu slídění nebo vyhánění zvěře z houštin zvěř sám vyrazí, nahání a je s ní v kontaktu. Za hlasitost nelze uznat hlášení u usmrceného kusu zvěře.
Tato disciplína je povinná pro plemena jezevčíků, honičů a jagdteriéra. U ostatních tj. teriérů a psů V. skupiny FCI nemá vliv na zařazení do ceny, pouze zvyšuje bodové hodnocení psa.
Chování po výstřelu zůstává beze změn.
Vyhánění zvěře z houštin
Ke zkoušce je požadován dostatečně velký a hustý porost, pokud možno dobře zazvěřený. Úkolem této discipliny je prověření schopnosti psa vyhledávat živou srstnatou zvěř v lesních podmínkách. K vyzkoušení této discipliny jsou vhodné houštiny a mladší lesní kultury, a to i s podrostem. Vyhánění zvěře z houštin je možné provádět z odložení nebo přímo od nohy. Před započetím disciplíny rozhodčí zaujmou vhodné stanoviště, aby mohli sledovat práci psa v leči i počínání vůdce.
Rozdílnost mezi vyháněním od nohy nebo z odložení je opět zvýhodněno koeficientem ve prospěch vyhánění z odložení. Limit je do 10 minut nikoliv 10 minut – není nutno bezpodmínečně na limitu trvat, pokud pes předvede práci v kratším limitu.
Dohledávka pernaté zvěře
Vůdce nesmí dávat psovi povely k přinesení zvěře. Za každý takový povel se snižuje známka o jeden stupeň. Známku ovlivňuje celkový způsob vypracování této disciplíny. Dále se snižuje známka za špatné předání. Vyplivnutí a nepředání = 2 chyby (nepředání, neusednutí), lze hodnotit nejlépe známkou 2. Známku 1 dostane pes, který přinese zvěř vůdci do stanoveného limitu se 3 a více chybami, nebo který zvěř najde, zůstane u ní stát a svému vůdci dává chováním najevo, že zvěř našel. Takovéto nalezení zvěře ohlásí vůdce psa rozhodčímu. Známkou 0 je hodnocen pes, který zvěř do časového limitu vůdci nepřinesl, a ani mu svým chováním nedal najevo, že ji nalezl.
Vlečka se srstnatou zvěří
Zakládání vlečky zůstalo nezměněno.
Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř přinese a správně v limitu odevzdá.
Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese a v limitu odevzdá, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.
Známku 2 dostane pes, který byl třikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji v limitu vůdci
Známku 1 dostane pes, který byl čtyřikrát nasazen a přinese ji v limitu vůdci, nebo který zvěř v limitu najde, zůstane u ní stát a svému vůdci dává chováním najevo, že zvěř našel. Takovéto nalezení zvěře ohlásí vůdce psa rozhodčímu.
Známku 0 dostane pes, který zvěř nepřinese ani po čtvrtém nasazení, a ani mu svým chováním nedal najevo, že ji nalezl.
Přinášení kachny z hluboké vody zůstává beze změn.
Slídění v rákosí (byla práce ve vodě – 15 min) časový limit zkrácen na 5 minut.
Dohledávka kachny pohozené v rákosí
Rozhodčí vhodí kachnu do rákosí nebo jiné břehové krytiny nejméně 5 metrů od kraje. Vůdce ani pes nesmí vidět, kam byla kachna vhozena. Vůdce ve vzdálenosti 50 kroků od místa, kam byla kachna vhozena, vypustí psa k dohledávce pohozené kachny a postupuje se psem proti větru směrem k pohozené kachně. Rozhodčí zastaví vůdce cca 30 kroků před pohozenou kachnou. Čas na dohledávku se měří od chvíle, kdy je pes vůdcem vypuštěn ke splnění disciplíny. Chyby při přinášení se hodnotí stejně jako u disciplíny „Přinášení kachny z hluboké vody“ a snižují známku stanovenou na základě času.
Ochota k práci v hluboké vodě
Pes musí být vypuštěn volně, musí prokázat, že se nebojí vody, umí dobře plavat, a že jde ochotně do vzdálenosti 10 – 15 m do vody. V hluboké vodě musí hledat cca 2 minuty, musí být ve vodě ovladatelný a na pokyn vůdce měnit směr hledání. V případě potřeby mohou rozhodčí určit, kterým směrem má vůdce poslat psa prohledat hladinu nebo dát během plnění discipliny pokyn vůdci ke změně směru hledání.
Chování na stanovišti u vody
Pes musí být na stanovišti při vodní práci úplně klidný. Vůdci se psy se rozestaví asi ve vzdálenosti 20 – 30 kroků od sebe, jako při obstavené leči. Vůdce stojí čelem k leči, psa má volně (nebo na vodítku) vedle sebe. Každý vůdce asi po každých 2 minutách loveckým způsobem vystřelí, zvěř se však nestřílí.
Pes odložený na vodítku dostane vždy o jeden stupeň nižší známku. Pes, který je na stanovišti neklidný, kňučí, je nervózní, uteče z místa odložení nebo vyběhne za zdravou zvěří, je hodnocen jedině známkou 0. Pes, který se na vodítku zmítá tak, že znemožňuje bezpečnou střelbu, je rovněž hodnocen známkou 0.
V zásadě lze říci, že disciplíny pro vodní práce byly přejaty od ohařů, zde se objevuje rozdíl mezi psem, který je na odložení volně a upoután na vodítko – u psa na vodítku dojde ke snížení známky o jeden stupeň. Tím jsou „vodní“ disciplíny pro všechna plemena stejné.
Práce před barvou
Vůdce si nově může vybrat, co bude pes předvádět má na výběr mezi šoulačkou, následování na řemeni či volně – rozlišeno koeficientem, který by měl zohlednit náročnost jednotlivých provedení. Před započetím disciplíny vůdce nahlásí způsob práce psa. Nově je stanoveno, že při následování má vůdce nabitou zbraň v ruce. Nově je popsáno použití cizího střelce.
Pobarvená stopa
I u této disciplíny lze říci, že došlo k výraznému sjednocení zakládání a posuzování pobarvených stop pro všechny skupiny. Časový limit ne nyní 45 minut (bylo 60 minut), je jednotná délka 500 – 550 kroků, a používá se 0,3 – 0,5 l krve (bylo 0,3), vzdálenost stopních drah je nejméně 100 kroků (bylo 150). Losování na barvě – vždy pes před konkrétní barvou.
Došlo k úpravě časů stáří stopy pro jednotlivé zkoušky, LZ a VZ 1 – 8 h stará (bylo 1 – 4 h), BZ nejméně 12 h - to zůstalo stejné.
Velmi krátce k jednotlivým druhům práce, neboť i ty jsou podobné jako u ohařů a retrieverů a slídičů.
vodič
- sejití 30 kroků (bylo 20)
- 1 rozhodčí musí jít za vůdcem při sejití ze stopy
- Za práci volně až 5 bodů (byly 2)
- Mine – li pes lože ve vzdálenosti povolené k sejití, není chyba
oznamovač
- vrátit pro vůdce do 20 minut (bylo 15 minut)
hlásič
- hlásit do 10 minut (bylo 15 minut)
Chování na stanovišti v lese
Pes má prokázat, že je na stanovišti úplně klidný. Vůdci se psy jsou rozestavení kolem leče, asi 30 kroků od sebe. Korona prochází lečí s obvyklým lomozem. V leči se z bezpečnostních důvodů nestřílí. Na pokyn rozhodčího vystřelí vůdci po řadě vždy jednu ránu cca po 2 minutách. Rozhodčí stojí tak, aby viděli chování zkoušených psů. Vůdce stojí čelem k leči, psa má volně (nebo na vodítku) vedle sebe. Pes nepokojný, nervózní, kňučící, vydávající je hodnocen za každou chybu vždy o jeden stupeň nižší známkou. Pes, který se zmítá na vodítku, nebo uteče za zdravou zvěří či do leče je hodnocen známkou 0 a ve zkoušce neobstál.
Tato disciplína se hodnotí za pomoci všech rozhodčích, kteří jsou v dosahu. Rozhodčí této disciplíny určí, kolik psů se bude zkoušet najednou.
Honiči
Jak již bylo uvedeno u všech ostatních řádů, ani tyto řády neobsahují žádné limitní disciplíny. Obsahují pouze honičské zkoušky HZ, barvářské zkoušky honičů BZH a individuální honičské zkoušky slovenských kopovů IHZ – SK (zpravidla jednodenní, možno však, pokud nebyla prokázána ochota na černou zvěř, vyzkoušet ji na obůrce druhý den, těchto zkoušek se účastní pouze SK, přednost kandidáta chovu už není), aby pes při zkouškách uspěl, musí zkoušky složit alespoň ve III. ceně.
Účast na HZ je podmíněna složenou zkouškou lovecké upotřebitelnosti (ne však z norování), a to neplatí pro plemena V. a VI. Skupiny FCI.
Disciplíny
- nos - stejné
- hledání – o počtu psů rozhodné vrchní rozhodčí (zpravidla 6) při HZ, pes si nemusí v intervalech (asi 5 min) ověřovat přítomnost vůdce, po novu – může si ji ověřit v průběhu leče,
- nahánění – změna – krátké pohonění srnčí zvěře do 10 minut nemá vliv na snížení známky (bylo 5minut) není chybou, když psi sledují zvěř nebo stopu společně nebo společně doléhají na černou zvěř
- hlasitost – vyloučeni psi za balamucení, dříve nepopsáno, známka z hlasitosti nemá vliv při zařazení do ceny u V. skupiny FCI
- šlapaná stopa – 45 minut (bylo 60 minut), délka 500-550 kroků, dvě změny směru pod úhlem menším než 90 stupňů (bylo 45-50), vzdálenost stop od sebe nejméně 100 kroků, směr stopní dráhy – prvních 30 kroků vyznačeno na stromech zepředu, 50 kroků před koncem stopy místo, odkud se vypouští vodič na disciplínu chování u střelené zvěře, na toto místo musí rozhodčí vůdce upozornit, zde končí hodnocení dosledu, a dále je to chování u kusu, před prací na stopě musí vůdce oznámit způsob práce psa, pořadí psů na stopách se losuje před konkrétní nepobarvenou stopou a to pouze vždy pes, který následnou konkrétní stopní dráhu vypracuje (ne losování před stopami najednou po příchodu na pracoviště), další pes se losuje až po dokončení předešlé stopy
vodič: sejití ze stopy možné 30 kroků (bylo 20)
hlasič: možno odzkoušet chování u kusu
oznamovač: oznámit nalezení zvěře do 15 minut (bylo10), možno vyzkoušet chování u kusu, pokud pes neoznámí vůdci zvěř nahlášeným způsobem, nemůže být hodnocen jako oznamovač
- dosled na šlapané a současně uměle pobarvené stopě
limit 45 minut (bylo 60 minut), stopa nejméně 12 h stará! (byla 4 h), délka 500-550 kroků, vzdálenost 100 kroků od sebe
vodič: značeno prvních 30 kroků zepředu (bylo 15), 50 kroků před koncem stopy vyznačit místo, odkud se vypouští vodič na disciplínu chování u střelené zvěře, losování jako u nepobarvené stopy (konkrétní pes vždy před stopní dráhou), vzdálenost pro sejití 30 kroků
hlasič: jako u šlapané stopy
oznamovač: jako u šlapané stopy (do 15 minut oznámení)
Na honičských zkouškách může být pes ohodnocen na stopě kusu postřeleném v průběhu naháňky na zkouškách.
- chování u střelené zvěře
jako před r. 2008, 50 kroků před ukončením stopní dráhy z označeného místa psa vypustit, dojde ke kusu, hodnotí se chování u kusu, u hlasiče a oznamovače při vypuštění z lože a dojití ke kusu (u nich bez 5 bodů za hlášení a oznámení) hodnocení chování u kusu
- ochota k práci na černou zvěř
přednostně během společného lovu, pokud nelze objektivně hodnotit, nutno vyzkoušet na obůrce. Nově je popsáno hodnocení práce psa v lečích.
- chování po výstřelu
zkouší se v lečích, při chování na stanovišti apod., nejen při hledání
- chování na stanovišti – v zásadě stejné, pes však musí být odložen u levé nohy
- vytrvalost – stejné
- orientace - stejné
- vodění (bylo původně vodění na řemeni) stejné
- odložení – uvázaný na rozbaleném barvářském řemeni (dříve nebylo u honičů výslovně uvedeno)
- diviačar – změna – dříve II. cena + ochota na černou zvěř, nahánění a dosled minimálně známka 3, nyní II. cena + ochota na černou zvěř, nahánění a hledání známka 4.
Barváři
U této skupiny došlo k minimálním změnám. Práce na stopě se přizpůsobila ostatním plemenům, což pochopitelně nemůže platit při individuálních zkouškách barvářů. Nejvýznamnější změnou je tak vypuštění soutěže, která by měla být nově pouze v soutěžním řádu, a zrušení omezení účasti na dalších zkouškách lovecké upotřebitelnosti.
Závěr:
Práce na zkušebních řádech nebyla jednoduchá a řada lidí (a tím nemyslím členy kynologické komise) nad ní strávila více jak 3 roky. Určitě to nebyla práce marná, neboť řada plemen nebo spíše příznivci řady plemen našli společnou řeč a cestou kompromisů se dobrali ke kýženému cíli. Nechci říkat, zda nové zkušební řády jsou dobré nebo špatné. Určitě by se řada věcí nechala napsat jinak a lépe, ale vždy vše bylo řešení kompromisů. Osobně si myslím, že slídění za živou kachnou na vodních pracech ohařů být mohlo, ale „lid si to nepřál“, a tak na základě připomínek z řady OMSů je slídění za živou kachnou pouze na MRK a MKP.
Ano jako člen KK jsem se jako spoluautor podílel na přípravě nových zkušebních řádů. Opakovaně jsem se vyjadřoval k tomu, že nenastala doba k rušení disciplíny společný hon, neboť to je podle stávajícího zákona o myslivosti jediný možný způsob, jak lovit drobnou zvěř (ostatně to, že společný hon mi hodně napoví o povaze ohaře, není názor pouze můj, ale i řady dalších kynologů, kterých si vážím). Nové zkušební řády vychází z minulých zkušebních řádů a došlo, zejména ve všeobecné části k některým zpřesněním, a pokud se týká například barev, tak došlo k výraznému sjednocení popisu a hodnocení. To, že se vzdálenost pro sejití změnila z 20 kroků na 30, považuji za zcela marginální. Rovněž za marginální považuji to, že i jezevčíka lze předvést na práci před barvou „na šoulačce“, „následování volně“ nebo „následování na řemeni“. Podstatné je to, že ve všech zkušebních řádech se hodnotí práce na pobarvené stopě téměř stejně a jednotlivé způsoby práce jsou zvýhodněny koeficienty.
Tomu, kdo tomu nechce rozumět, asi nevysvětlím, jak je to s kolektivním členstvím chovatelských klubů v ČMMJ prostřednictvím ČMKJ a stále si bude tvrdit své. Tomu, kdo není se zkušebními řády spokojen, bude vadit na nových zkušebních řádech zpravidla „úplně všechno“ bez přesnější konkretizace. Slídění za živou kachnou bylo původně přepsáno z IKP – bylo to špatně. Na základě připomínek pak bylo přepracováno podle slovenského modelu - a je to zase špatně. Takže logicky zřejmě nelze uspokojit všechny a vždy se najde někdo, kdo bude nespokojen a pro jistotu se vším. Jde o to, aby těch spokojených byla většina, což se při schvalování ZŘ asi povedlo. Co však považuji za naprosto nereálné, je myšlenka vydat jakýsi dodatek, který by staré zkušební řády změnil. To by byla asi největší chyba, jakou by ČMMJ mohla udělat. Jakým způsobem by bylo zaručeno, že všichni co již doma staré zkušební řády mají, si v nich provedou požadované schválené změny? Kdo by se při schvalování změn v navrhovaných změnách orientoval? Staré řády již nebyly na skladech a musely by se nechat vytisknout. Tedy vědomě bychom nechali vytisknout něco, o čem víme, že neplatí? Lidé by si kupovali starý výtisk (asi za 130,- Kč) a rovnou by si v něm museli dělat změny? No a co když by si změny neprovedli? Tak neví, zda to by bylo to pravé ořechové. Stávající nově schválené zkušební řády stojí 60,- Kč, jsou přijatelného formátu a myslím nejsou zase tak špatné…
Bohužel je třeba si uvědomit, že tyto řády určitě nejsou poslední, se kterými budeme pracovat. Dodrží-li ministr zemědělství slovo a otevře-li se zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, budeme se snažit odstranit překážku 55 cm. Podaří-li se to (což nevím, ale pokusíme se pro to udělat vše) bude nutná změna vyhlášky a tedy nepochybně i našich zkušebních řádů. Zkušební řády však musí být udělány v první řadě pro myslivce, kteří si jednou za deset dvanáct let pořídí svého psa, kterého chtějí využívat ve své honitbě. Možná jsem snílek, ale má-li skoro 80% okresních mysliveckých spolků tyto zkušební řády za způsobilé k tomu, aby se podle nich mohli zkoušet psi na zkouškách lovecké upotřebitelnosti, bude se muset zbylých něco málo přes 20% okresních mysliveckých spolků této většině přizpůsobit. Myslím, že se tomu říká demokracie nebo tak nějak podobně…
