od Bouňovské studánky

Láska ušatá

Lenka Ratajová

www.odbounovskestudanky.estranky.cz

K lovecké kynologii mne přivedly téměř před dvaceti lety dvě věci. V prvopočátku můj manžel, který si nejdříve pořídil štěně českého fouska a následně absolvoval myslivecký kurz a začal se věnovat myslivosti spolu se svým Vikem, a pak následně má touha mít také svého psa a tedy pořízení štěněte drsnosrstého jezevčíka Ernyho. Tím začala má éra lovecké kynologie. Mýma rukama prošlo několik loveckých plemen, byla to další drsnosrstá jezevčice, pak fenky malého vendéeského hrubosrstého baseta a nakonec anglický baset.

Jako rozhodčí pro výkon loveckých psů malých plemen jsem měla na zkouškách při posuzování možnost pozorovat spoustu pejsků různých plemen, od jezevčíků po teriéry, honiče, slídiče, ale baset mi prostě učaroval.

Má první bassetí fenka Bety z Hlubocké hájovny mne provází životem už téměř jedenáct let a stále je ve výborné kondici. Nikdo nevěří, že už má bezmála jedenáct křížků! Dalším mým „ušounem“ je její dcera Afrodita od Bouňovské studánky, kterou jsem odchovala v naší chovatelské stanici, a třetí fenka je Chantal z Valachitu, která má právě mateřské povinnosti.

V jedné zábavné knize autorka přirovnává baseta k jedoucí lokomotivě. To přirovnání se mi velice zalíbilo a někdy mám pocit, že je na něm i něco pravdivého, to když se moje basetky řítí po zaječí stopě a svým silným hlubokým hlasem mi dávají najevo, že jsou zajíci v patách.

Basset působí velice klidným, ba někdy až líným či flegmatickým dojmem, a někdo by si tak mohl myslet, že každý rychlejší pohyb mu dělá nepřekonatelnou potíž. Ale nenechte se mýlit! Basset je velice vytrvalý, pohyblivý, i když jeho pohyb působí tak trochu těžším dojmem, má nádherný hluboký, zvučný hlas a když hlásí na stopě, je k nepřeslechnutí.

Všechny své fenky aktivně využívám v myslivosti, chodí se mnou na naháňky, s Betynkou, svou první, jsem absolvovala úspěšně barvářské zkoušky, barvářské zkoušky honičů a nakonec i zkoušky honičů, kde získala titul „diviačar“. Při nácviku ostrosti na černou jsem sice v začátku pochybovala, že zkoušky honičů zvládneme, ale i při výcviku někdy postačí kousek toho štěstí nebo náhody. Betynka se totiž při prvním nácviku na obůrce chtěla s divočákem Lízou prostě kamarádit. Viděla jsem to tragicky. V nestřeženém okamžiku se ale Betka natočila k Líze bokem a ta využila chvilky nepozornosti otravného vetřelce a kousla Betynu do zadku. To Betynku nesmírně rozčililo a na Lízu začala naštvaně hlásit. Bylo vyhráno. Betka si to od té doby moc dobře pamatovala a vydrželo jí to i na zkoušky. Je to pracovně má nejlepší fena, její dosledová práce i práce v pasekách na naháňkách mi naprosto vyhovuje. Její dcera Afrodita byla vítězkou klubových barvářských zkoušek.

Basset je velmi dobrý pomocník myslivce, při správném (ne však tvrdém) výcviku a důsledné výchově zastane v lese spoustu práce. Velmi si na něm cením, že při práci spolupracuje s vůdcem, je s ním v kontaktu, i když to na první pohled tak nevypadá. Když už se mu zdá, že je příliš dlouho moc daleko od vůdce, tak si ho prostě najde a jde se podívat, jestli se mu páníček neztratil, což mi u jezevčíků i u vendéenů chybělo. K přivolání používám povelku z rohu, která je daleko slyšet a feny na ni skvěle reagují.

Basset je výborný stopař, k čemuž mu napomáhají jeho velmi dobrý nos a také jeho dlouhé uši, kterými si prý ty báječné pachy a vůně do svého nosu přivádí. Bohužel v myslivecké praxi dnes basetů mnoho neuvidíte, ale hrstka myslivců přeci jen na jeho kvality nedá dopustit a zůstává mu věrná. V době, kdy se lov zvěře soustředil ponejvíc na černou zvěř, jsou potřeba psi s větší ostrostí a mrštností. Basset opravdu není ostrý, v jeho povaze byste jen těžko hledali agresivitu, kousavost, i když výjimky samozřejmě také existují. Je to velmi kontaktní, mazlivý pes, který vyžaduje přímý tělesný kontakt, nejlépe na klíně svého pána a pokud to nejde celým jeho mohutným tělem, tak alespoň ta hlava a přední nohy aby se tam vešly.

Naprosto blahodárně na mě působí, když mým holkám hladím tu jejich sametovou volnou kůži, nejlépe lalok pod krkem. V ten okamžik začínám chápat účel a poslání canisterapie.

Basset, pes s duší aristokrata, jak se uvádí v mnohých publikacích o tomto plemeni, je báječný společník, jelikož je to pes smečkový, dobře snášenlivý, optimistický, má rád hru, legraci a miluje prakticky každého, koho potká, ať je to dvounožec či čtyřnožec. Je stále při chuti, taková malá popelnice, přizpůsobí se stylu života „své smečky“, pokud jsou to sportovci, rád podnikne procházku nebo výlet kamkoli, pokud však doma vládne pohodlí a televizní kultura, ochotně sleduje všechny televizní pořady, ale nesmíme opomenout vytrvalé drbání. Jeho smutnému pohledu „týraného zvířete“ nemůže odolat žádný milovník psí říše.

Basset se stal nepostradatelnou součástí mého života, toto plemeno mě takříkajíc pohltilo úplně beze zbytku a po všech stránkách. Dokud to situace v mém životě dovolí, vždy budou alespoň na dvoře naší hospodářské usedlosti na samotě u lesa v malém údolí České Sibiře pobíhat alespoň dva basítci.