od Bouňovské studánky

Lovecké kynologii se oba aktivně věnujeme již od roku 1993. V tomto příspěvku vám na webových stránkách naší stanice chceme krátce představit všechny naše čtyřnohé přátele, kteří prošli v minulosti naší chovatelskou stanicí a z různých důvodů (úmrtí či prodej) již nejsou s námi.  Někteří působí či působili v chovu, někteří se do chovu nedostali, avšak byli vynikající po pracovní stránce. Bohužel měli jsme u nás i takové, kteří z různých důvodů nebyli schopni podmínky lovecké upotřebitelnost splnit a nebylo možno je vůbec využít v myslivecké praxi. S těmi jsme se museli rozloučit, zpravidla darem. Tyto důvody nebo naopak klady a přednosti se u jednotlivých psů pokusíme krátce popsat a pojmenovat. Díky moderním technologiím (skenování) můžeme v dalším příspěvku i starší psy a feny představit na původních fotografiích nebo průkazech původu.

Plemeno: Jezevčík drsnosrstý

Erny ERS, - uhynul

Vržen: 1. dubna 1995, úhyn 15. července 1998

O: Agar z Deštenských skal

M: Cilka z Dobrého boru

1x výborný, 1x velmi dobrý, nechovný

Zkoušky: ZV - I. cena /180 b., ZN – obstál 84 b., BZ – II. cena/78 b.

            Po pracovní stránce vynikající jezevčík. Jeho výhodou bylo, že i při běžné procházce revírem zvěř nadháněl. Stopové práce u něj byly na velice slušné úrovni. Nevýhodou byl jeho nezměrný temperament (např. při norovačkách, když jsme jej zavřeli do auta, sežral polstrování dveří) a přílišná žárlivost, která se mu stala bohužel osudnou. Byl to náš první jezevčík a s výjimkou paničky pokousal postupně celou rodinu. Postupem času jsem i to, že měl v hlavě jen a pouze zuby, považoval spíše za nevýhodu než klad. Ač velmi malý vzrůstem neváhal napadat s přibývajícím věkem i větší a dospělejší psy a při jedné z potyček, která se strhla kvůli štěněti, je Vik zabil.

Frech od Vévody Huberta – chovná fena

Vržena: 28. listopadu 1998

O: Dan z Debry

M: Bessy od Vévody Huberta

Velmi dobrá

Zkoušky: ZV, BZ, LZ, ZN,

Potomci: 2 vrhy

A –Agar, Aram, Aron, Aris, Avar, Aira,

B – Boddy, Bert, Bira, Bonny, Bekky, Buggy,

            Skvělá chovná fena vynikajících loveckých vlastností a přirozeně hlasitá. Vynikající barvář, posledních zhruba 100 m ke kusu hlásí. Její dosledy jsou naprosto ukázkové. I absolutní laik pozná, kdy jde po stopě a kdy sešla a značí přechod. Na stopě jde zalehlá v barvářském obojku s nízkým nosem a její prut se klinká pomalu jako kyvadlo ze strany na stranu. Přechod označuje tak, že zvedne hlavu a začne rychle kmitat prutem a začne vyloženě hopkat. Po pár metrech se sama vrací na původní stopní dráhu. Její nevýhodou je, že si čas od času do někoho kousne, zejména má spadeno na různé řemeslníky. Navíc si myslím, že to je dědičné, neboť Aira, její dcera, dělá naprosto to samé. Při vyhodnocení vrhů (vždy s jiným, absolutně nepříbuzným psem) měla vždy 4 štěňata ze 6 vadu zubů (chudozubost nebo vadné skusy), u některých se vady dokonce kombinovaly (Aira). Proto jsme na ní již dále nechovali, neboť procento vad bylo děsivé.

Aira od Bouňovské studánky – následuje dceru

Vržena: 14. července 2001

O: Monte z Kozíčku

M: Frech od Vévody Huberta

Velmi dobrá

Zkoušky ZV, BZH

            Vynikající fena na naháňky, přirozeně hlasitá, poslušná. Poněkud problematická stopová práce na uměle založené pobarvené i šlapané stopě. Při dosledech v praxi výborná. Poměrně veliký podkus (cca 5 mm) a chybí 1xM3. Při norovačkách brala za přepážku tak intenzivně, že jí z mordy srčela krev a pak již odmítla v norování pokračovat.

            Je v majetku naší dcery a stále má své místo u nás v kotci, byť je již tak často nevyužívá a raději je s dcerou v bytě.

Buggy od Bouňovské studánky – prodána v roce 2005

Vržena: 18. dubna 2002

O: Car od Nemčinka

M: Frech od Vévody Huberta

Velmi dobrá

Zkoušky

            Po pracovní stránce velmi temperamentní fena, která měla vynikající práci na stopě, jak na uměle založených stopách při zkouškách, tak při praktických dosledech spárkaté zvěře. Bohužel její temperament byl předimenzovaný a tak se stávalo, že si sama lovila, kde chtěla. Pro absenci obou zubů M3 nebyla chovná, ač byla jinak exteriérově vynikající. Ve věku tří let byla prodána a novému majiteli dělá svými výkony ohromnou radost.

Plemeno: Český fousek

Viki z Votického vrchu – chovný pes  – uhynul

Vržen: 11. března 1993, uhynul 2002

O: Ajax z Melechova

M: Mira z Votického vrchu

3x výborný, CAC, Res. CACIB, Klubový vítěz 1996,

Zkoušky: ZV – I. cena/172 b., PZ – I. cena/219 b., LZ – III. cena/183 b. (zn. 0 z vlečené lišky), VZ – III. cena/414 b. (zn. 0 z vlečené lišky), VZ – I. cena/418 b.,

            Vik byl typický český fousek jak po pracovní stránce, tak z hlediska exteriéru. Více v publikovaném článku „Vzpomínání na Vika“. Bez nadsázky lze říci, že tento pes nás učil myslivosti. Dodnes se vzpomíná, jak vystavoval na skalní římse lišku nebo divoká prasata, která jsme s honci směle přešli.

Potomci Vika

1. s Bety z Červeného potoka - Bart z Krásného remízku, Brit, Beta, Bessi, Brita, Bára,
2. s Terra Aruzam – Art Krupá, Asta, Axa, Arna, Alma
3. s Chyta Bouček - Máša Bouček, Marko Bouček,

Borka z Votického vrchu – darována pro nezměrnou bázlivost

Vržena: 1.4. 1997 – uhynula 2000 nebo 2001

O: Port od Těšínovských buků

M: Darka z Bolfánku

Bez výstav a bez zkoušek, déle jak dva měsíce u nás nepobyla.

            Fenu jsme koupili v březnu 1998 již jako roční. Během týdne jsme zjistili, že fena je nesmírně bázlivá a bojí se absolutně všeho, lidí, psů, králíků i kýble s vodou. Když jsem ji chtěl chovateli vrátit, bohužel nebylo to možné, neboť mezi tím zemřel. Proto jsme si ji ještě nějakou dobu nechali. Vrcholem bylo, když jsem s ní byl na procházce v lese a ona pobíhala asi deset metrů přede mnou a já jsem nedopatřením šlápl na větvičku (což ostatně v lese není celkem nic divného), která pode mnou praskla. Fena to napálila svojí nejvyšší možnou rychlostí přímo k domovu. Reakci na výstřel jsem raději nezkoušel. Daroval jsem ji kamarádovi, postupně se cizích lidí bát přestala, ale začala utíkat a toulat se. Nikdy se nic nenaučila (ani poslouchat), pro mysliveckou praxi byla absolutně nepoužitelná. Všechny nové věci a zvuky ji přiváděli přímo k šílenství.

Hita z Těšínovských buků – na doporučení veterinářů utracena pro agresivitu – chovná fena

Vržena: 20. dubna 1998, utracena 2002 duben

O: Urik od Těšínovských buků

M: Kora od Těšínovských buků

Výborná, CAJC, CACIB

Zkoušky: ZV – I. cena/208 b.(plný počet bodů), PZ – I.cena/    b. (plný počet bodů)

            Tato fena měla vynikající vrozené prostorné hledání. Při zkouškách vloh i při podzimních zkouškách jsem musel dokládat průkazem původu ostatním vůdcům ve skupině a přihlížející koroně, že se jedná o českého fouska. V rychlosti hledání předčila všechny krátkosrsté ohaře, kteří s námi byli ve skupině. Při ZV se umístila na druhém místě pouze kvůli věku. Vystavování bylo rovněž pevné, avšak do doby, než se jí vystavovaná zvěř pohnula. Bylo pak naprosto běžné, že zajíce, kterého před tím vystavovala v loži přímo z lože sebrala, jakmile se pohnul, přinesla mi jej. Dokázala „lapit“ i vystavovanou bažantí zvěř, za kterou skákala do výšky. Trochu problematický u ní byl aport, neboť se jednalo o vášnivého aportéra, který vše nosil s ohromnou vervou, ale bohužel hrozně mačkala. Nepomohla ani ruka ani drátěný kartáč. Když jsem jí dal králíče na ruce, stiskla lehýnce ruku i s králíkem a dolní čelist jí jen kmitala. To vydržela dělat klidně celé dny. Když jsem jí ale dal třetí den králíče bez ruky, stiskla jej tak, že se na koncích nafouklo a z vnitřností byla rázem paštika. Nikdy jsem ji to neodnaučil.

            Problém jí ale činily i veškeré klidové disciplíny. Za tři měsíce se nedokázala naučit šoulání. Když jsem vystřelil při šoulačce, vždy přišla vytřeštěná, čekajíc, co kde spadne. Nepomohlo nám při nácviku vůbec nic, a tak jsem to vzdal.

            Bohužel musím konstatovat, že měla naprosto nevyrovnanou povahu. Při ZV a PZ vždy dostala z klidu po výstřelu známku 4, a ani při honech neprojevovala bázlivost nebo špatnou reakci na ránu. Když však ležela pod stolem a ze stolu se skoulela mrkev, lekla se a nadskočila tak, že by stůl odnesla. Na práci na pobarvené stopě se vůbec nebyla schopná koncentrovat a barva ji nebavila.

            Ač tato fena nebyla po pracovní stránce přesně podle mých představ, splnila podmínky chovnosti a pokoušel jsem se ji nakrýt Vikem. To se bohužel nepodařilo a bývala by jej zabila, co dělala, když ji chtěl Vik nakrýt. Když jsme přijeli k panu Hůlovi, zavrčela na jeho chovného psa Trika z Podleska také. Ten s ní však dvakrát smýknul na zem, natlačil ji do kouta a s přehledem ji nakryl. Bohužel někdy ve druhé polovině březosti fena přestala přibírat a manželka trvdila, že necítí žádné pohyby. Začala se sice připravovat kolem 60 dne od nakrytí k porodu, ale tak nějak laxně ve stylu „jo a ne“. Rozhodli jsme se pro kontrolu u veterináře a případnou asistenci při porodu. Veterinář při kontrole, na kterou jsem ji odvezl, zjistil, že štěňata v ní jsou již ve vyšším stadiu rozkladu a tak jsme ji začali léčit. Fenu se podařilo zachránit, ale její povaha se strašně změnila. Začala utíkat, prokousala pletiva a klidně se 14 dnů toulala po revíru. Naprosto bezdůvodně pokousala sousedku, která k nám přišla na návštěvu, začala vrčet na manželku a děti. Začala být agresivní i na ostatní psy, zejména po té, co uhynul Viki. Absolutně ztratila poslušnost, a když jsem s ní byl venku, vůbec nereagovala na povely a nemohl jsem ji k sobě přivolat. Když se toulala, nepřišla domů, musel jsem si pro ni dojet, když mi někdo zavolal, že ji našel. Tak jsem zaplatil několik slepic a králíků. Mimochodem úplně vybílila i naší králíkárnu s březími samicemi i samicemi s králíčaty, která sežrala. Po poradě s několika veterináři jsme dospěli k závěru, že bude lepší ji utratit, neboť jsme začali mít obavy o naše děti.

Máša Bouček - nechovná fena

Vržena: 12.10. 1999, uhynula 16.8. 2011

O: Viki z Votického vrchu

M: Chyta Bouček

2x výborná,

Zkoušky: ZV – III. cena/  145 b.(hledání 2), PZ – I. cena/  249 b., LZ – I. cena/ 230 b., VZ – II. cena (hledání 2) 409 b. (v roce 2007)

při Memoriálu Dr. Kuhna v roce 2002 neobstála - výborné pole prvý den pak 0 z ohrádky (liška spadla do příkopu)

            Tato fena je vynikající „podflintový“ pes (resp. fena) s pevným vystavováním a postupováním. Trochu problém pro ni byl aport. Jako štěně nic nenosila, na rozdíl od všech ostatních fousků, které jsme měli, ale metodou donucení jsme aport zvládli dobře a spolehlivě, byť lišku nosila na jednom, zpravidla levém, špičáku a ostatní zvěř v pinzetě. Plnou mordou začala brát až po zapracování na honech v Konopišti. Výrazně lepší u ní byla práce v lese než na poli. Její šoulání je výstavní. Jako štěně se bála vody a vůbec nechtěla plavat. Při nácviku hledání na volně hladině jsem musel použít hodně zvláštní výcvikovou metodu, založenou na její lovecké vášni. Při MDrK v roce 2002 předvedla vynikající práci na hladině, asi svůj životní výkon, ke kterému jí pomohla více méně náhoda a štěstí.

            Fena se nikdy nedostala do chovu, neboť její pomalé a poměrně krátké hledání neodpovídalo požadavkům, které na hledání českých fousků klademe. I tak je vynikající společník, v osmi letech zvládla všestranné zkoušky a v deseti letech s námi běžně absolvuje hony. Je absolutně nekonfliktní.

            Původně ji cvičila panička, ale při problémech s aportem to vzdala.

Arana od Podleského rybníka - prodána

Vržena: 22.3. 2002

O: Char z Hložku

M: Rita z Podleska

Bez výstavního ocenění – chyběla P1

Zkoušky: ZV -   b., PZ – III. cena/  b. (zn. 1 z kachny z hl. vody), LZ – I. cena/  228 b.,

            Tato fena měla vynikající vrozené hledání, které se projevilo již v osmi týdnech, kdy jsem ji přivezl domů od pana chovatele Hůly. Bezprostředně po té, co jsme ji vyndali z auta, pobíhala po příjezdové cestě zprava do leva, omezené ploty. Při procházkách v honitbě si tento cyklický systém hledání udržovala, pouze s přibývajícím věkem prodlužovala vzdálenost a rychlost hledání. Výborná byla i její práce v lese. Zvláštností při výcviku bylo, že jakákoliv změna zvěře při nácviku aportu jí dělala problém. Když jsme cvičili s bílým králíkem, do doby než se rozpadl, tak jej nosila, ač již nevoněl, úplně s přehledem a předpisově. Když jsem vzal čerstvého hnědého, vůbec jej nechtěla (ani teplého ani již vyhladlého), když jsem jí vysvětlil, že na jeho nošení trvám, začala jej nosit již spolehlivě po celou dobu, kdy jsme s ním cvičili. Když jsme si vzali na cvičení králíka černého, vše se opakovalo a musel jsem jí poučit, že i černý králík se musí nosit. Podobně se vše opakovalo se zajícem, bažantem, slepicí i kachnou.

            Po pracovní stránce byla výborná až na vodní práci. Pro kachnu vždy skákala, že se až potápěla, ale měla problém jít plavat z pozvolného vstupu. Hledání na volné hladině neměla a metody, které jsem použil na Mášu, ač byla ještě větší lovec, na ní nefungovaly.

            Pro chybějící zub P1 se na ní nedalo chovat. Dnes dělá radost majiteli na Mělnicku, kde skvěle pracuje.

Barbie z Dočkalova dvora – darována pro bázlivost

Vržena: 30.5. 2005

O: Alan od Pitné vody

            OO:Alan z Malchova

            MO: Katty z Langrova dvora

M: Borka od Bošické skály

            OM: Car ze Sběřského háje

            MM:Arka Bohemia Karlín

Výborná, CAJC, CACIB

Zkoušky: při ZV odvolána

            Fena byla vynikajícího exteriéru, typický představitel plemene. Předváděla excelentní hledání, vystavování a postupování. Nad hejnkem koroptví dokázala stát i pět minut, než jsem k ní došel. Projevovala se u ní i poměrně hodně vyvinutá vloha pro aport. Bohužel po výstřelu to byla neskutečná tragedie. Po výstřelu i v dálce jsem ji nedostal od nohy. Pokud manželka cvičila s jezevčíky odložení s výstřelem, fena po výstřelu, i když byl na druhém konci revíru, okamžitě přestala pracovat, stáhla se mi za paty a již nechodila. Zajímavé je, že ač jsem ji od mládí jako štěně, stejně jako Vika, Hitu či Aranu, zvykal na ránu, projevila se bázlivost až v jednom roce po prvním hárání, těsně před jarními zkouškami. Na ty jsme sice nastoupili, předvedla pěkné hledání, vystavila koroptve, které jsem vypíchl. Prokázala bezvadný klid před zvěří. Po výstřelu jsem ji již nedostal od nohy a to ani po té, když jsme dostal prostor, abych ji uklidnil. Vůbec se mi nepodařilo ji rozchodit a tak jsem zkoušky pro indispozici psa odvolal. „Indispozice“ na ránu se však prohlubovala.

            Nakonec jsme ji vzali, ač neměla zkoušky, na hon na drobnou zvěř. První leč, kde bylo několik zajíců, které jsme ale nelovili, chodila skvěle, včetně několika vystavení. Bohužel při druhé leči, kde padlo několik ran (do deseti) utekla z honu a našli jsme ji až večer, dlouho po té, co byl hon ukončen.

            Dne 4. 12. 2006 jsme ji darovali do dobrých rukou, protože v myslivosti neměla uplatnění. Od současných majitelů vím, že i v současné době má strach z lidí v zeleném oblečení a nejvíce spokojená je na gauči.

Ajka od Petrovského zámku – darována

Vržena: 8. dubna 2006

O: Zero ze Slezka

M: Haidy z Lišova

2x Velmi dobrá

Zkoušky: ZV- odvolána

            Tato fena měla velice zvláštní povahu. Nedá se říci, že by byla bázlivá, i když po ráně přestávala hledat, ale na relativně kratší dobu než Barbie. Jenže na rozdíl od Barbiny prakticky nehledala a poklusávala ve vzdálenosti deset metrů přede mnou bez jakéhokoliv systému. Neproháněla zajíce, neproháněla srnčí, a to ani jako odrostlejší štěně. Tato fena byla nesmírně vnímavá na bolest. Seskočila z tarasu (asi 60 cm vysokého) blbě došlápla a začala výt, jak kdyby si nejméně přelomila obě nohy. Během 5 minut, kdy nesmírně kvílela, se vše uvedlo do normálu a chodila jako by se nic nestalo. Jindy, když se s ní při běhání na dvoře srazil jiný pes, vyváděla úplně stejně hystericky.

            Fena měla mizerně „dvojkové“ hledání, ale hlavně o něj a o práci vůbec neměla zájem. Vzhledem k tomu, že by nebyla pro chov přínosem, pokud by se do chovu vůbec dostala, rozhodli jsme se ji darovat a nevyžadovat po ní aktivní loveckou činnost.

Orka z Hložku – darována pro bázlivost

Vržena: 19. března 2006

O:  Cyr od Bošické skály

            OO: Alan od Pitné vody

            MO: Arka Bohemia Karlín

M: Tera z Podleska

            OM: Char z Hložku

            MM: Rita z Podleska

Výborná, CAJC, CACIB, Klubový vítěz mladých 2008

Zkoušky: ZV – I. cena

            Exteriérově vynikající fena. Poměrně slušné hledání, lepší než Máša, ale na Aranu (to byla pokrevní sestra její matky z jiného vrhu) neměla. Nicméně systém, styl a rychlost byly na zkouškách vloh hodnoceny známkou 4 a plně odpovídaly standardu českého fouska. Problematický byl les, kde absolutně nejevila zájem o slídění. Když jsme však vyšli z lesa na pole, opět chodila jako vítr. Po ZV jsme začali s výcvikem aportu a výcvik proběhl bez nejmenších problémů. Po opožděném hárání, když jsme již zvládli aport na kozlíku, jsme začali opět při procházkách honitbou střílet. K mému překvapení bezprostředně po výstřelu přestala fena hledat, přišla ke mně a dlouho nechtěla od nohy. I svými dalšími projevy mi začala nápadně připomínat již před tím darovanou „Barbínu“. Ve střelbě jsme se všichni střídali a vše dopadlo tak, že pochopila, že ten „jí nepříjemný rámus“ dělá ta „věc“ co se nosí na rameni a když nikdo neměl flintu, chodila jak vítr. Když si ale kdokoliv z rodiny vzal ven pušku, nechtěla ani z kotce a když už šla náhodou ven, nešla od nohy a plazila se za námi.

            Dnes dělá radost lidem u domečku a podle fotografií, které dostáváme, vypadá velmi spokojeně

Aby z Honsova sadu - chovná fena

Vržena: 5. září 2008

O: Cid od Tří stromů

M: Corina ze Zátoně

2xVýborná, 1x CAC -  KV KCHČF v Chotovinách 

Zkoušky: PZ – I. cena/277 b.,

            Velice vlohová temperamentní fena. Ač zpravidla cvičím aport až zkouškách vloh, udělal jsem výjimku a na jaře, když již měla systematické hledání a stále něco nosila, rozhodl jsem se začít s aportem, byť ještě neměla zkoušky vloh. S výcvikem nebyl žádný problém a metodou donucení jsme nástrahy aportu skvěle zvládli. V současné době jsme zahájili přípravu na zkoušky všestranné. Bohužel první pokus v září 2010 nevyšel a po vynikajícím sobotním lese jsme vypadli v neděli ráno na hluboké vodě. V roce 2011 budeme určitě úspěšnější, každopádně využijeme vynikajícího lesu k absolvování lesních zkoušek.

Potomci:

vrh A - Alan, Avar, Arona a Arabela - vrženi 27.12. 2010

vrh B - Bady, Bak, Barny, Brit, Bart, Brian - vrženi 29.12. 2011 

Plemeno: Malý vendéeský hrubosrstý baset

Meggie Icking – chovná fena - pro věk ukončena chovnost

Vržena: 16. 8. 2002 - uhynula 24. 7. 2013

O: Artur Arctaru

M: Daya Gobra

Výborná, velmi dobrá, na KV výstavě v Konopišti 4.9. 2010 - výborná 1, nejlepší veterán.

Zkoušky: ZV – I. cena 169 b., LZ – II. cena 182 b., BZ – II- cena 79 b., BZH – III. c, 156 b.

Potomci: 2 vrhy

C – Carmen, Cony, od Bouňovské studánky

D – Doyle od Bouňovské studánky

            Velice milá a přítulná fena (celá její matka), z počátku jako štěně poněkud ostýchavá. Vynikající poslušnost a poměrně výborné stopové práce (i když Fresch nebo Bety to není). Je velice ovladatelná a velice hlasitá. Naháňky a lovy s ní jsou radost. Jediný její nedostatek spočívá v její v přílišné hlasitosti. Vždy když pronásleduje (cokoliv a kohokoliv), hlásí. Hlásí i pokud stíhá nějakého z našich fousků nebo rychlejšího vendéna. Není-li první „řve jako tygr“ a v okamžiku, kdy se jí podaří ostatní „pronásledované“ předehnat a dostane se na první místo, zpravidla ztichne.

           V roce 2011 jí byl objeven nádor na dolní čelisti, který se postuně rozšířil na obě strany a prakticky ji vytlačil veškerý chrul. Od jara 2013 jí za levým okem rostl národ, který dosáhl velikosti tenisového míčku.

Iris Elve Bohemica – chovná fena - vrácena chovatelce

Vržena: 21.5. 2007

O: Gandalf Elve Bohemica

M: Gisel Fanfán

Výborná,  JCH ČR, CAC

Zkoušky: BZ – obstála pouze 42 bodů, což nestačilo na umístění ani ve třetí ceně, BZH – II. cena 182 b.

            Fena byla od prvopočátku neprůbojná a introvertní. Na rozdíl od ostatních vendéenů nebyla tolik kontaktní a mazlivá. Po lovecké stránce měla ohromné výkyvy mezi jednotlivými výkony, což zřejmě pramenilo z její labilnosti. Při nácviku byly dny, kdy vyšvihla stopu ukázkově, jindy sama zabloudila. To se jí povedlo i na zkouškách. První den hrůza a ostuda, druhý den poměrně slušná stopová práce (v porovnání s předchozím dnem). Fena byla více než ostatní vendéeni vnímavá na výstřel. Na hony jsme ji raději nebrali. Dne 15. 11. 2008 se po vzájemné dohodě vrátila, již jako chovná a lovecky upotřebitelná, zpět k chovatelce.

Agáta Idnys Slovakia – chovná fena – import ze Slovenska - darována

Vržena: 4. 10. 2007

O:Monkhams HASH BROWN (SRN)

M: OPIUM Pangea (PL)

6x výborná, JCH ČR, Klubový vítěz 2009, CAC, CACIB, BOB

Zkoušky: ZV – I. cena, 184 bodů, BZ – II. cena, 87 bodů,

            Temperamentní, svéhlavá fena, jejíž vášní je lov, ale pouze „naháňanie a vyháňanie“. Když vidí houštinu, kde by mohlo něco být, celá se začne chvět a šla by ji okamžitě proběhnout. Vůbec jí přitom nevadí, že je již 300 kroků na pobarvené stopě a na jejím konci je srnec. Snad jako by věděla, že ten ležící srnec počká, na rozdíl od srnčího v houštině. Jako malá, asi do 10 měsíců, zvěř z houštiny vytlačovala přímo do míst, kde nás viděla naposledy. Bohužel s přibývajícím věkem to dělat přestala. Na naháňkách zpravidla také loví několik lečí před námi, navíc se špatně vrací. Vynikající má poslušnost na povelku, když chce…

             Bohužel její lovecké schopnosti přestaly odpovídat požadavkům kladeným na lovecky upotřebitelného psa a doba její samostatného lovu se neustále prodlužovala. Navíc začala zcela ignorovat smečkovou práci, od smečky se oddělïla a prováděla si samostatný lov. Jejím největším nedostatkem byl návrat od kusu, který sledovala a hlásila. Bývá obvyhlé, když si honič "vyslídí" teplou stopu a živý kus zvěře, že jej honí (od toho název honič). Měl by se však pokusit zvěř nadehnat na svého vůdce. Ne vždy se mu to však podaří, a proto má po určité době pronásledování zvěře ukončit a vrátit se zpět ke svému vůdci. To se bohužel Agátě nedařilo, neboť cestou zpět narazila na jinou taky "voňavou" stopičku a začala si honit další kus. To byla schopná dělat i několik hodin.

Rozhodli jsme se proto Agátu darovat - neboť jako lovecký pes je neupotřebitelná a tedy "bezcenná". Noví majitelé, kteří si od nás Agátku vzali ji mají velice rádi, ona jim dělá radost a proniká do tajů "canisterapie".

Doyle od Bouňovské studánky – chovný pes - darován

Vržen: 31.3. 2008 – císařský řez,

O: Hubert Evle Bohemica

M: Megie Icking

Velmi dobrý – klešťový skus

Zkoušky: ZV

            Velmi temperamentní, ale poslušný pes, poměrně dominantní. Vynikající poslušnost při odložení a při přivolání povelkou. Absolutně bez projevů bázlivosti. Vynikající následování a „ohaří šoulání“ volně bez vodítka. Slabší stopové práce – nutnější intenzivní nácvik. Jeho nedostatkem bylo velmi „rozsáhlé“ slídění, zahrnující zpravidla 3-4 leče, což bylo při lovech absolutně nežádoucí. Pes je přirozeně hlasitý na teplé stopě a na viděnou. Bohužel reaguje i na srnčí zvěř a to velmi.

              S přibývajícím věkem se na rozdíl od Agáty velice zklidnil. Naučil se pracovat se zvěří, kterou hlasitě nadhání. Je zřejmé, že již pochopil smečkovou práci a drží se smečky. Od letošního dubna (2010), kdy mu byly dva roky, loví výhradně pro svého pána a je velice dobře ovladatelný. V letošním roce s námi absolvuje naháňky a během příštího roku (2011) budeme absolvovat BZ a BZH. Podaří-li se odstranit jeho váhavost a nedůvěru k černé zvěři (ve smečce na naháňkách) pokusíme se i o honičské zkoušky.

Bohužel v průběhu dospívání začal velmi nedobře snášet velký počet fen kolem sebe a vždy kdy jedna hárala poměrně nevybíravě ji proti ostatním chánil. Mimo to při hárání našich fen téměř nežral, což se na něm pochopitelně projevovalo. Nicméně vzal si jej také myslivec, který s ním chce zkoušky absolvovat. Doylík na to určitě má.

Plemeno: Bassethound

Bety z Hlubocké hájovny

Vržena: 21. 4. 2005

O: Velvet Bohemia Horrido

M: Bety z Kdyňského údolí

5x výborná, 3x Res. CAC,

Zkoušky: 2x BZ, 4x BZH, CACT, Res. CACT, Klubový šampión práce, ZH - I. cena - titul "Diviačar".

Potomci: 1 vrh

A – Aramis, Afrodita

Velmi dominantní jedinec. Postupně převzala vůdčí postavení ve smečce, když vytlačila Mášu. Neobyčejně přítulná a mazlivá. Ve spojení s Meggie vytvořili vynikající pár při naháňkách. Je přirozeně hlasitá, ale na rozdíl od Meggie nehlásí úplně každou stopu, nýbrž pouze čerstvou stou zajíce, lišky a pochopitelně černé zvěře. Práce při slídění je naprosto typická pro honiče, na rozdíl od vendeénů je však poněkud pomalejší, ale ovladatelnější, poslušnější a rychleji se vrací. Manželka tvrdí, že to je její životní pes, ty dvě spolu mají naprosto úžasný vztah. Dal by se snad popsat jako láska na první pohled a celý život. Po dvou marných pokusech o zabřeznutí se do třetice konečně podařilo krytí a máme po naší Betynce 2 potomky, z nichž fenečka Afrodita samozřejmě zůstane doma.

Po třech letech systematických naháněk, kdy Betynka předváděla vynikající práci, se manželka konečně rozhoupala a pokusí se s Betynkou absolvovat zkoušky honičů. Zkoušeli jsme ochotu k práci s černou zvěří a lažanská Líza naší Betynku neskutečně irituje. Tak se necháme překvapit.

Afrodita od Bouňovské studánky

Vržena: 29. listopadu 2009

O: Estefano z Vlalachitu

M: Bety z Hlubocké hájovny

 4x výborná, 3x CAJC

Zatím se jeví jako veliký mazel a myje si uši jako máma. Roste do krásy a na klubové výstavě v Zadní Třebání (jaro 2010) byla jako šestiměsíční štěně oceněna jako velmi nadějná. Na klubové a speciální výstavě získala ve třídě mladých V1 CAJC a V3. Je sice trochu robusnější (někteří říkají, že je v blahobytné kondici),ale ač je jí 9 měsíců velikostí je již téměř jako její matka. Zajímavý je její abnormálně hluboký hlas. V lese se jí moc líbí a co je velmi pozitivní, že nereaguje na výstřel.

 Vrátil se po téměř třech letech. V květnu 2013 splnil podmínky chovnosti a připravuje se na zkoušky lovecké upotřebitelnosti.

Chantal z Vlalachitu

Vržena: 25.6. 2012